Dynastie Han

Dynastie Han (206 př. n. l. – 220 n. l.) bývá často označována za první zlatou éru čínských dějin. Její vládci se při spravování země řídili principy a ideály Žlutého císaře a Mistra Laozi. Období dynastie Han je charakteristické rozvojem konfucianismu, buddhismu a taoismu. Císařský dvůr, učenci i schopní vojevůdci se všichni podíleli na nebývalém intelektuálním a imperiálním rozmachu Číny.

Odkaz dynastie Han se v čínské kultuře odráží dodnes. Hlavním etnikem v dnešní Číně jsou Hanové, za tradiční oděv bývá zpravidla považován tradiční hanský oděv, hanské znaky jsou základem čínského písma a i samotná čínština bývá označována jako Han-yu, „jazyk Hanů“. Hrdinovi se říká hao-han, což v dosloveném překladu znamená „dobrý Han“.

Dynastii Han založil Liu Bang (původem rolník) a jeho slavní generálové, kteří svrhli roku 206 př. n. l. dynastii Qin. Liu následně ustavil nové hlavní město, Hang’an, které se ve své době stalo jedním z největších měst světa a hlavním městem zůstalo i po několik následujících dynastií.

Díky podpoře ze strany královského dvora se stal konfucianismus základem, kterým se řídila oficiální jednání státu, ale i obyčejní lidé v běžném životě. Konfuciánští učenci založili Císařskou univerzitu, jež se stala místem setkávání nejlepších čínských učenců a zároveň místem pro vytvoření nové generace inteligentních a ctnostných státních úředníků.

Během éry dynastie Han se co do velikosti Čína téměř zdvojnásobila. Říši se podařilo porazit a ovládnout kmeny na severu Číny a uzavřít mírové dohody s klany na západní hranici (dnešní oblast Xinjiangu). Díky tomu se stalo cestování bezpečnějším, a tak pozvolna vznikla takzvaná Hedvábná stezka, propojující Čínu s dalekou Římskou říší.

Éru dynastie Han proslavila také řada slavných generálů, mezi nimiž byl Han Xin, který pomohl Liu Bangovi založit dynastii, či „létající generál“ Li Guang, o kterém se traduje, že uměl vstřelit šíp hluboko do kamene, a mnozí další – například Zhou Yafu, Wei Qing a Huo Qubing.

Žily a působily zde však i další osobnosti čínských dějin: historik a autor knihy Shiji, Sima Qian, esejista a básník Sima Xiangru, diplomaté Su Wu a Zhang Qian nebo ekonom Sang Hongyang a v neposlední řadě také dvorní šašek Dongfang.

Vláda dynastie Han byla náhle přerušena v roce 9 n. l., kdy se trůnu zmocnil císařovnin synovec Wang Mang. Na trůnu se udržel čtrnáct let, dokud jej moci nezbavil Liu Bangův potomek Liu Xiu, který následně vládu dynastie Han obnovil. První období dynastie Han bývá označováno jako Západní Han, zatímco druhé období, po Wangově vzpouře, se označuje jako Východní Han. Západnímu Hanu vládlo dvanáct císařů a stejně tak dalších dvanáct vládlo i Východnímu Hanu.

Během tohoto pozdějšího období Východního Hanu byl v Číně poprvé představen buddhismus ze starobylé Indie. Spolu s konfucianismem a taoismem pak utvořil kulturu, která se nesla čínskou civilizací po následujících 2000 let.

Ale stejně jako ostatní dynastie měla i dynastie Han své počátky, vrchol a úpadek. K jejímu konečnému zániku vedly intriky na císařském dvoře a několik velkých povstání. Vojevůdce Dong Zhuo dovedl své jednotky až do hlavního města a začalo období bojů mezi různými vojenskými diktátory. Později se Cao Caovi podařilo sjednotit oblasti severně od řeky Yangtze. Jižně od této řeky, v oblasti Jiangsu, založil vlastní království Sun Quan. Oblast Západní Shu obsadil Liu Bei. Čína tak vstoupila do nového období, kdy byla rozdělena na tři části, což podrobně popisuje klasický román čínské literatury, Příběhy Tří říší.

Dynastie Qin
Období severních a jižních dynastií
Čínské oděvy Han
Velký generál Han Xin
Období severních a jižních dynastií
Dynastie Tang
Dynastie Qing