Houyi a Chang’e – bohyně měsíce

Legendy jsou jako proměnlivý písek na poušti – stále se mění a je těžké je uchopit. Ani s touto legendou to není jiné. Existují mnohé verze tohoto příběhu.

Vládce nebes, Jadeitový císař, měl deset neukázněných synů. Jednoho dne se proměnili v deset sluncí, která z nebeských výšin bezcitně spalovala zemi. Jadeitový císař si s tím nedokázal poradit, a tak povolal muže jménem Houyi, který byl pověstný svým střeleckým uměním. Císař tomuto nesmrtelnému nařídil, aby dal jeho synům pořádně za vyučenou

Houyi sestoupil na Zem a na vlastní oči spatřil to utrpení. Vše bylo zuhelnatělé a bez života. Lidé se zmítali v zoufalé agónii. Houyi byl jat spravedlivým rozhořčením a rozhodl se jednat. Vyndal si z brašny šíp a zamířil na slunce. Napřed spadlo první, potom druhé. Nakonec bylo devět synů Jadeitového císaře mrtvých. Houyi nechal žít jen jediné slunce, aby dodávalo zemi světlo a teplo.

Když se o všem dozvěděl Jadeitový císař, nesmírně se rozzuřil. Vykázal Houyiho a jeho krásnou manželku Chang’e z nebes a odebral jim jejich nesmrtelnost. Oba tak museli žít na Zemi jako obyčejní smrtelníci.

Dvojici připadal lidský život těžký a skličující. Přestože jej lidé uctívali jako hrdinu, Houyi měl jen jediné přání: uniknout smrti, která očekává všechny smrtelníky, a vrátit se do nebe se svou milovanou manželkou. Přinejmenším ona si toto utrpení nezasloužila.

Naštěstí si Houyi vzpomněl, že nesmrtelná Královna matka západu, jež přebývala na Zemi, měla u sebe vzácný elixír nesmrtelnosti. Střelec se s nadějí vydal na namáhavou cestu, aby vyhledal její pomoc.

Překonal nesčetné útrapy a nakonec dorazil do jejího paláce na posvátné hoře Kunlun. Milosrdná Královna matka poté, co se dozvěděla o jejich neradostném údělu, darovala Houyimu dvě věci. Jednou byl elixír, tou druhou pak varování.

„Vypiješ-li polovinu elixíru, zaručí ti to věčný život. Vypiješ-li však celý elixír, vzestoupíš na nebesa a staneš se skutečným bohem.“

Polovina pro něj, polovina pro manželku. To bylo vše, v co mohl Houyi doufat.

Chang’e byla po návratu Houyiho z jeho úspěchu nadšena. Avšak zatímco manžel odpočíval po cestě, nedokázala odpoutat svůj zrak od elixíru, který s sebou přinesl. Tolik se chtěla stát nesmrtelnou, že vypila celý elixír najednou. Zanedlouho se začala odpoutávat od země a proti své vůli se vznesla do nebe.

Coby zapuzená nebešťanka se však již nemohla vrátit na nebesa. Na Zem se také vrátit nemohla. Chang’e neměla jinou možnost než se uchýlit na opuštěný Měsíc. Dny trávila v osamělém paláci a společnost jí dělal pouze jeden bílý králík. Hořce tesknila po svém muži Houyim, který byl odsouzen strávit zbytek života na Zemi jako obyčejný muž.

Rozpolcení hory
Rozpolcení hory
Cesta na západ
Příběhy od jezerního břehu
Gong – čínský luk