Bohyně milosrdenství: Bódhisattva Guan Yin

Bodhisattva Guan Yin
Bódhisattva Guan Yin.

Ovinuta v bílé, stojící na lotosovém podstavci, v jedné ruce větvička vrby a v druhé váza s čirou vodou, to je bódhisattva Guan Yin, bohyně milosrdenství a soucitu.

„Ta, jež si všímá všech zvuků utrpení ve světě“ – takový je význam jména Guan Yin. A titul bódhisattva se vztahuje na úroveň duchovního dosažení, jež je výše než arhat a níže než Buddha.

Legendy o Guan Yin se poprvé objevily v Říši středu před více než dvěma tisíci lety. Její popularita prudce vzrostla za dynastie Song (960–1279 n. l.) a od té doby až po dnešek je oslavována a uctívána jako „bohyně milosrdenství“.

Zde je jeden z původních příběhů:

Legenda o Miao Shan

Kdysi dávno vládl v jedné malé čínské zemi král, jenž měl tři dcery. Protože tento král usiloval o světské zisky, chtěl dcery provdat do vhodných rodin. Ale jeho nejmladší, Miao Shan (Miao Šan), měla jiné přání. Chtěla se stát buddhistickou mniškou a duchovně se zdokonalovat, aby mohla světu přinést spásu. To se však králi nelíbilo, dcery se zřekl a poslal ji do vyhnanství.

Léta ubíhala a král smrtelně onemocněl. Království navštívil jeden starý mnich a nemocnému králi řekl: „Aby ses vyléčil, musíš vypít elixír z rukou a očí toho, kdo se jich bude ochoten kvůli tobě vzdát.“ Zoufalý král úpěnlivě prosil své starší dcery, ale ty mu nebyly ochotny pomoci. Mnich mu poradil: „Na vrcholku Voňavé hory žije bódhisattva soucitu. Pošli k ní posla, aby ji poprosil o vykoupení.“

Tento putující mnich nebyl nikým jiným než proměnou Miao Shan. Po letech náročné duchovní praxe se stala bódhisattvou. Když slyšela, že její otec má potíže, vzala na sebe podobu mnicha, aby královi poradila. V chrámu pak, už ve své pravé podobě, přijala otcova posla a řekla mu: „Nemoc je trestem za předchozí hříchy člověka. Ale je mou dceřinou povinností otci pomoci.“ Poté si vydloubla oči a usekla ruce, které pak posel odvezl.

V království se opět objevil starý mnich, aby vyrobil pro krále kouzelný elixír, jenž krále zázračně vyléčil. Byl mnichovi nesmírně vděčný, ale ten jen řekl: „Nejlepší bude poděkovat tomu, kdo pro tebe tuto oběť podstoupil.“

A tak se král vydal na Voňavou horu. Byl šokován, když tam uviděl svou dceru, jak mluví ke stovkám svých stoupenců, bez rukou a bez očí! Králi začaly téci slzy, když si uvědomil, co všechno pro něj musela dcera vytrpět. Přesto všechno Miao Shan krále přijala s laskavostí a pobídla ho, aby se v životě řídil soucitem a praktikoval buddhismus. Poté všechny zalil paprsek světla – to když se Miao Shan proměnila v nebeskou bytost, bódhisattvu, s navrácenýma rukama i očima.

V některých verzích této legendy se Guan Yin zjevila s tisícem očí a tisícem rukou – na znamení toho, že podává pomocnou ruku všem trpícím ve světě.

Vesničané v bezpečí

Oblíbené příběhy o Guan Yin vyprávějí o jejích proměnách v nenápadné postavy, které pomáhají lidem v nesnázích. V některých regionech bývá zobrazována s proutěným košem a je uctívána jako svatá patronka námořníků a rybářů.

Jedna z těchto legend se týká pobřežní vesnice, sužované skupinou notorických násilníků. Guan Yin se proměnila v krásnou mladou rybářku a zavítala do vesnice. Vůdce gangu se do ní na první pohled zamiloval a chtěl si ji vzít za ženu. Guan Yin ale trvala na tom, že se napřed musí naučit nazpaměť buddhistická svatá písma, zdržet se jedení masa a začít dělat dobré skutky. Nakonec se celá tlupa vzdala zbraní a změnila i způsob života. Poté se vesnice stala nádherným místem a lidé v širokém okolí ji znali jako místo soucitu.

Záchrana mnichů a Opičáka

Guan Yin je významnou postavou v Cestě na západ, což je jeden ze čtyř klasických děl čínské literatury. Vypráví příběh o putování mnicha z dynastie Tang a jeho tří učedníků se zvláštními schopnostmi. Dílo napsal Wu Cheng’en v 16. století. Tento oblíbený dobrodružný román je kombinací akce, humoru a duchovních lekcí. Shen Yun z něj prezentuje adaptace mnoha příběhů.

Příběh začíná tím, že Guan Yin vyzve císaře, aby uspořádal výpravu, jež mu přinese buddhistická svatá písma. Guan Yun pak zařídí, aby se k mnichovi Tangovi přidali Opičí král, Čuník a Písečný mnich. A co tím zamýšlela? Pomoci jim odčinit neplechy, které natropili na nebesích, ochránit mnicha před nebezpečím a hlavně pomoci jim pozvednout se na jejich duchovní cestě.

Celou cestu tito tři učedníci chránili svého mistra a odháněli zlo. I když, někdy měl namále dokonce i vychytralý Opičák. Ale ve chvílích, kdy už byl ztrápený tak, že by si i srst vyrval, se objevila Guan Yin s nějakým řešením. Není divu, že se stala tak oblíbenou!

Bohyně milosrdenství může vyřešit jakýkoliv problém, ale jen pro ty, kteří vedou život plný laskavosti, čestnosti a milosrdenství.

 

Starobylá Čína byla zemí, kde bohové a smrtelníci žili vedle sebe a společně vytvářeli kulturu inspirovanou nebesy. A tak jsou počátky čínské historie a mytologie neoddělitelně spjaty. Naše nová „myt-historická“ série článků vám představí hlavní postavy úžasných čínských legend.

Myt-historie: Jak Velký Yu ovládl vodu
Mythistorie a Žlutý císař
Myt-historie začíná
Jak se zrodil Opičí král
Jak Opičí král chytil Čuníka – příběh z Cesty na západ