Jak si „vypůjčit“ šípy od nepřítele

Pocházejí ty nejlepší dary od přátel, nebo nepřátel? Když mistr vojenských strategií potřebuje vyrobit sto tisíc šípů za tři dny, vymyslí skvělé řešení – získá šípy přímo z luků a toulců od toho nejnečekanějšího „mecenáše“.

Nejdříve něco z historických pramenů

Poté, co se dynastie Han v roce 220 n. l. rozpadla, prošla Čína jedním z nejbouřlivějších období své historie. Čína neboli „Říše středu“ se rozpadla na tři státy – severní, jihovýchodní a jihozápadní. Tato éra zvaná Tři království se nesla ve znamení neustálých vojenských konfliktů a zápasení o moc či přežití.

Na konto tohoto dramatického období bylo sepsáno množství historických spisů i literárních příběhů. Nejznámějším z nich jsou „Příběhy Tří říší“. Tento román je považován za jedno ze čtyř nejvýznamnějších děl čínské literatury. Zvěčňuje tehdejší generály, státníky a válečníky coby neohrožené hrdiny či proradné darebáky.

Dílo pochází ze 14. století a co do rozsahu ho lze srovnávat s Tolstého románovou epopejí Vojna a mír. Román vypráví o mnoha barvitých příbězích, okořeněných napůl smyšlenými historkami a protkanými nadpřirozenem. Jeden z takových příběhů vykresluje číslo klasického čínského tance „Ukořistěné šípy“ v podání Shen Yun 2015.

Středobodem příběhu je Zhuge Liang (Ču-ke Liang), kancléř severozápadního státu Shu. V čínských dějinách je zapsán jako nejvýznačnější a nejgeniálnější vojenský stratég všech dob. A román jeho schopnosti posouvá ještě dál.

Boj o kontrolu

Píše se rok 208 n. l. a armáda severočínského státu Wei si razí svou cestu na jih v naději, že napříč celou Říší středu zformuje císařství. Vojenské jednotky vedeny ambiciozním a nemilosrdným ministrem Cao Caem (Cchao Cchao) jsou masivní a vítězství za vítězstvím jim dodává sebedůvěru. Když dorazí ke břehům řeky Yangtze, utáboří se a čekají na blížící se bitvu.

Na druhém břehu mohutného veletoku leží státy Shu a Wu. Když vycítí, že se na ně ze severu valí velká hrozba, vůdci státu Wu a Shu uzavírají dočasnou koalici – tak trochu zoufalý pokus čelit blížícímu se náporu armády Wei.

Zhuge Liang je pověřen, aby radil generálům armády Shu a Wu. Musí najít způsob, jak ustát nápor mnohokrát početnější Cao Caovy armády ze severu. Mistr taktiky ponořil svou mysl do zformulování strategie a jižané doufají v zázrak.

Plán

Zhuge dostal výjimečný a nečekaný nápad. I když jeho Shu a sousední Wu jsou technicky vzato spojenci, generálové z Wu moc Zhugemu nevěří a navíc mu jeho legendární schopnosti závidí. A i v této chvíli, kdy by měli držet pohromadě, je závist vede k tomu, že vymýšlejí plán, jak se Zhugea zbavit.

Informují ho o tom, že chystají útok na severní armádu a že k tomu budou potřebovat obrovské množství munice – sto tisíc šípů. Říkají mu, že útok zahájí do deseti dnů. A byť se zdá, že to bude nesplnitelný úkol, Zhuge musí najít způsob, jak munici zabezpečit, jinak bude čelit popravě. Náš stratég má však vždy chladnou hlavu. Ovívaje se svým vějířem z jeřábího peří jednoduše odpovídá: „Dejte mi tři dny, víc není potřeba.“

Zhuge tráví první dva dny přípravami na tajnou operaci. Shromažďuje dvacet rychlých člunů a do každého z nich nasazuje třicet vojáků. Každou skupinu vojáků pak obestele falešnými vojáky vycpanými slámou – v podstatě armádou strašáků.

Na třetí den s sebou vezme svého důvěrně známého generála Lu Sua (v tanečním čísle je to ten modře oblečený) a vedou lodě přes široký veletok Yangtze. Lu Su netuší, co má Zhuge za plány, a jak se blíží k nepřátelskému břehu, začíná být značně nervózní.

Šípů jako kapek deště

Jak směřovali do nepřátelského území, celou řeku pokryla hustá mlha. Zhuge vydal povel svým vojákům, aby vydávali vojenské pokřiky a bubnovali na válečné bubny. Nepřítel oslepený mlhou a vyděšený kraválem střílí z pobřeží nekonečné proudy šípů směrem k hluku.

Zhuge rozmisťuje své lodě do řady čelící nepřátelskému táboru. Šípy začínají dopadat na lodě a zapichují se do slaměných panáků, kteří se mění v obří jehelníčky. Jak se panáci zaplňují šípy, začíná se přední část lodí pod tíhou naklánět níže k vodní hladině. V tu chvíli Zhuge velí k otočení lodí a ty pak pod náporem šípů zasypávajících jejich druhou stranu začínají nabírat rovnováhu.

Nakonec Zhuge směřuje své ježaté lodě naplněné sto tisíci šípy k domácím břehům, kde jej vítají udivení generálové z Wu.

„Jak se ti povedlo vymyslet tak geniální plán?“ ptali se zdráhavě, leč s obdivem.

„Dobrý generál se musí dobře vyznat nejen v bitevní strategii, ale také v astronomii, geografii, věštění a v principech jinu a jangu,“ odpověděl Zhuge. „Předvídal jsem těžkou mlhu už tři dny dopředu, a tak jsem vymyslel můj plán.“

Kdo s koho u Rudého útesu

Díky Zhugeovu mistrnému plánu byla armáda Shu a Wu dobře vyzbrojena a připravena k zahájení útoku. Zhuge si nedělal žádné výčitky kvůli tomu, že bojuje se zapůjčenými šípy, protože měl v úmyslu je rychle vrátit.

To, co následovalo, se do dějin zapsalo jako bitva u Rudého útesu. Oněch sto tisíc šípů bylo klíčem k prvnímu vítězství jižních sil. Vojsko odrazilo Cao Caův útok a zatlačilo zpět to málo, co z jeho armády zbylo.

A tak lidé ze států Wu a Shu zůstali v bezpečí. Válčící státy se dostaly do vyrovnané patové situace a započalo období Tří království – éra, která uchvacuje historiky a spisovatele už téměř dva tisíce let.

Příběhy Tří říší
Slavné čínské osobnosti narozené ve znamení Kozy
Psanec z hory Liang – příběh o Lin Chongovi
Cesta na západ
Čínské dynastie