Bitva o Červený útes
Na skále břehu řeky Yangtze (Jang-c’), jihovýchodně od města Wuhan (Wu-chan), jsou vytesány symboly „Červený útes“ (赤壁 chì bì). Říká se, že tyto znaky jsou staré tisíc let a připomínají lidem bitvu, která je ještě starší.
Při zániku dynastie Han (Chan, 206 př. n. l. – 220 n. l.) se čínské císařství rozpadlo na válečné státy a u Červeného útesu se shromáždily armády mytických rozměrů. Mazaný vojenský vojevůdce Cao Cao (Cchao Cchao) zde velel armádě několika set mužů, jež dalece převyšovala síly psance Sun Quana (Sun Čchüan) a jeho spojence Liu Beie (Liou Pej), kteří nakonec rozhodující bitvu vyhráli. I když jejich vítězství nerozhodlo válku, vytvořilo stabilní rovnováhu sil mezi hlavními hráči období Tří království. Cao Co si pak už nikdy skutečně nedokázal vytvořit jednoznačnou převahu.
Rozpad dynastie Han na Tři království znamenal dočasný konec sjednocené Číny. Mohl zároveň znamenat konec čínské říše, kdyby se ovšem bojující strany každá nesnažila svým vlastním způsobem bojovat za udržení myšlenky Číny jako „Říše středu“.
A proto, i když dnes mluvíme o 5 000leté Číně, nemáme ani tak na mysli trvalou centrální vládu nebo mocenské křeslo, ale spíše přetrvání kultury, zvyků a ideálů.
Bitva o Červený útes byla zachycena v čínském románu Příběhy Tří říší a upoutává pozornost Číňanů po generace. Pojí se k ní velké neštěstí, ale také lest, chrabrost a patriotické ideály.
Taneční číslo Shen Yun z roku 2017, Červený útes, zachytává tuto důležitou bitvu z pohledu vojáka. Tento voják ale nepatří k oné starobylé armádě. Jde o generála Čankajškova vojska Kuomintangu z roku 1930, který se oddělil od svých jednotek a zakopl na místě symbolů „Červený útes“, vytesaných podél řeky Jang-c’. Unavený, zraněný a sám, spočinul na břehu řeky. Sen ho přenesl zpět v čase doprostřed bitvy, která se zde odehrála před sedmnácti sty lety. Pozoroval scénu, která se před ním rozvinula, a odvaha vojáků minulosti mu dodala novou sílu. Jak se probouzí, naznává, že za jeho ideu o Číně – myšlenku, která ho spojila s předky, kteří stáli na stejném místě – stojí za to bojovat.
