Ptáme se našich hvězd: Jak je ve světě?

Pět souborů Shen Yun cestuje po celém světě už pět měsíců. Ačkoli přijíždíme do každého města se stejným představením, dalším příběhem se stávají naše dobrodružství mimo divadlo. A cestování více jak 100 městy – z nichž mnohá se nacházejí v zahraničí – nemá vždy úplně hladký průběh. Ale i když není bez problémů, někdy je to velká legrace.

Požádali jsme několik našich prvních sólistů, aby s námi sdíleli pár svých zábavných okamžiků, které v průběhu cest po světě zažili. Zde jsou jejich odpovědi.

Piotr Huang
První sólista, Shen Yun New York Company
Životopis

PH: Když jsme měli volný den v Jižní Koreji, někteří z nás šli do restaurace. Chtěli jsme si objednat korejské smažené kuře. Mí přátelé ale neuměli mluvit ani číst korejsky a servírka neuměla anglicky. A jídelní lístek neobsahoval žádné obrázky. Proto moji přátelé udělali to, co by udělali i jiní tanečníci – využili své herecké schopnosti, aby předvedli „kuře“. Potom číšnici zazářily oči pochopením. Přikývla, usmála se, šla do kuchyně a vrátila se zpět s talířem rýžových koláčků.

Danny Li
První sólista, Shen Yun New York Company

DL: Nejzábavnější věc, která se děje během turné, je vlastně to množství pozornosti, kterou dostáváme, když zrovna nejsme na pódiu. Někdy, když míváme volný den, jdeme do nákupního střediska, muzea nebo se prostě jen tak procházíme po ulici. Když nás lidé vidí, zarazí se a jen na nás upřeně zírají. Nikdy by mě nenapadlo, že tanečníci Shen Yun oplývají takovou „hypnotickou“ silou.

Ale spíše je to tím, že v takovém Římě, Aucklandu či Albuquerque prostě každý den neuvidíte tak velkou skupinu Asiatů, kteří by se procházeli po ulici a všichni vypadali stejně. Každopádně, příště když se setkáte se skupinkou vysokých mladých Asiatů, kteří budou mít na sobě bělostné košile a černé obleky, možná to budeme my. Nebojte se nás pozdravit.

Jaling Chen
První sólistka, Shen Yun International Company
Životopis

JC: Jednou jsme měli den volna v Kjótu. Chtěli jsme jet městským autobusem, abychom navštívili některé historické památky. Nastoupili jsme však do špatného autobusu a museli jsme vystoupit. Právě v tom okamžiku jedna z mých přátel uviděla správný autobus a začala mávat na řidiče, jako kdyby přivolávala taxi. Byla tak odhodlaná ten autobus chytit, že za ním začala utíkat. Rozběhli jsme se za ní, abychom se ji pokusili zastavit v zastavování autobusu, a velmi se tomu smáli. Závěrem bylo: Autobusy nejsou taxíky. Běhání za nimi nepovede k jejich zastavení. Alespoň ne v Japonsku.

Melody Qin
První sólistka, Shen Yun New York Company
Životopis

MQ: Tento příběh není vtipný, ale poměrně nezapomenutelný. Na začátku minulé sezóny jsme museli odjet do plánovaného města zrovna na Štědrý den. Hustě sněžilo a to asi způsobilo nehodu před námi. Takže náš autobus byl na dálnici uvězněný 7-8 hodin, aniž bychom se pohnuli i jen o kousíček. Všichni byli na pokraji šílenství! To jsme prožili opravdu nezapomenutelných vánoční večer.

Xinghao Che
Tanečník, Shen Yun Touring Company

XC: Na jednom turné jsme navštívili přírodní rezervaci v Austrálii, kde nás napadlo honit skupinku ptáků emu. Po chvíli ale emuové začali honit nás, a to v mnohem větším počtu a neuvěřitelnou rychlostí. Myslím, že některé z nás i kousli. Všichni jsme se z toho poučili.

Ve stejném roce jsem byl poprvé v životě na Tchaj-wanu. V té době jsem byl jediný tanečník, který nebyl Číňan (jsem totiž Američan korejského původu). Nicméně lidé, kteří mě neznali, mě obvykle za Číňana pokládali.

Jednoho večera jsme šli na trh, abychom vyzkoušeli nějaké pouliční jídlo. V naší skupince zřejmě všichni všechno znali. Kromě mě. A tak jsem se rozhodl zvolit mnohem „bezpečnější“ alternativu: McDonalds.

Předpokládal jsem, že tam bude někdo mluvit anglicky. Šel jsem tedy tam a pokusil jsem se objednat dvojitý Big Mac. Netrvalo to ani pět sekund, než jsem si uvědomil, že paní za pultem anglicky nerozumí ani ň, a stejně tak nikdo jiný v restauraci. Tak jsem na paní odvážně vytáhl svoji „čínštinu poslední záchrany“, abych dostal, co jsem chtěl. Samozřejmě, že to nepomohlo, protože paní mé „čingličtině“ nerozuměla.

Najednou však přišla pomoc: náš spolehlivý konferenciér (běloch s dobrou znalostí angličtiny i čínštiny). Když začal hlasitě překládat přes dav lidí, čekajících v řadě, zaslechl jsem smích a chichotání mnoha lidí. Nebyl jsem v rozpacích ani uražený, ale byla to docela scénka pro všechny. Nakonec jsem dostal pikantní šanghajský kuřecí sendvič, který mi notně spravil náladu.

A samozřejmě moje čínština je teď už mnohem lepší. Dost dobrá pro neznalé, kteří by nejspíš řekli: „Tvá angličtina je docela dobrá na ČNA (Číňana narozeného v Americe)!“

Na co bychom se měli zeptat umělců v naší další anketě? Zanechte nám svůj komentář níže a dejte nám vědět! A nenechte si ujít vystoupení Shen Yun 2018. Zde můžete najít své město.