Hvězda z obálky: První sólistka Susan Zhou

Magazín „Taste of Life“ je přední francouzsko-kanadský dvojjazyčný magazín o luxusním životním stylu, vycházející v čínštině a angličtině. Věnuje se spojení Východu se Západem prostřednictvím sdíleného pochopení krásy a elegance, zakořeněného v obou tradicích.

V jednom z minulých vydání se magazín věnoval první taneční sólistce souboru Shen Yun – Susan Zhou. Susan působí v souboru Shen Yun od roku 2013. V roce 2014 vyhrála druhé místo v Mezinárodní soutěži klasického čínského tance televize New Tang Dynasty (v juniorské kategorii). Momentálně je Suzan s Shen Yun New York Company na turné po Severní Americe.

Z magazínu „Taste of Life“ – Těžkosti jako radost

Opona se pomalu zvedá a skupina půvabných dívek kráčí kupředu a drží nádherné papírové deštníky. Z neustále se měnících formací se ve středu jeviště vynořuje první taneční sólistka. Stojí na jedné noze, zvedá druhou přímo nahoru a ohýbá se do strany, zatímco půvabně zvedá deštník k nebesům. Diváci nadšeně tleskají.

„Tanec je uměním trpět,“ říká Susan Zhou, hlavní tanečnice v čísle „Deštníky“. Toto působivé číslo je jedním z tanců, které se objevily v programu Shen Yun Performing Arts 2017. „Tanečníci musejí překonávat své limity každý den. Trénink ohebnosti je pravým utrpením – jen tím, že se přimějete zakusit trochu víc bolesti, dokážete kopnout výše. Fyzické vyčerpání je také utrpením, a přitom stále potřebujete zatínat zuby a pokračovat dál.“

Susan se s rodiči přestěhovala z Číny na Nový Zéland, když byla ještě malá, a o klasickém čínském tanci měla jen velice mlhavou představu. Její pravá cesta v klasickém čínském tanci začala, když se přestěhovala do New Yorku, aby navštěvovala Fei Tian Academy fo the Arts, přední světovou akademii klasického čínského tance.

„Na akademii Fei Tian se neučíme jen tančit, ale také čínskou historii a literaturu,“ říká Susan. „Rozumím tak lépe úžasné, starobylé čínské kultuře.“ Nejraději vzpomíná na to, když četli báseň autora Cao Zhi, „Bohyně řeky Luo“:

Její tělo se lehce vznáší jako překvapená labuť,
Ladně vzlétá jako drak,
V nádheře jasnější než podzimní chryzantéma,
V květu bujnějším než borovice na jaře,
Nejasná, jako když se měsíc oblékne do průsvitných oblaků,
Neklidná jako sníh vířící se větrem.

Susan říká: „Myslím, že je neuvěřitelně nádherná. Její popis mi dal přesnou představu o kráse starověké čínské ženy. Věřím, že klasický čínský tanec by měl ztělesňovat tu její výjimečnou krásu a sféru, takže musím tvrdě pracovat.“

„Všechny pohyby v klasickém čínském tanci vycházejí z vnitřních pocitů tanečníka. Ve ,Velké předmluvě ke knize poezie‘ („The Great Preface to the Book of Poetry“) se praví, že když lidé vyjadřují své pocity slovně, je to poezie, když je lidí nedokáží vyjádřit slovně, povzdychnou si, když povzdech nebude stačit, budou zpívat, když ani zpěv nebude stačit, lidé budou tančit. To znamená, že tanec může vyjádřit nejsilnější emoce lidského srdce. Takže pokud tanečníci nemají dost silné emoce, jak by mohli svým pohybem zapůsobit na publikum?“

„Pokaždé, když dotančím nějaké číslo, zdá se, že únava způsobená intenzivním výkonem zmizí. Je to, jako bych si užívala klidného, deštivého dne, který mám tak ráda,“ říká Susan. Její úsměv a radost jsou nepopiratelné. „Doufám, že na turné 2018 se dokážu co nejvíce ponořit do tance – to je můj současný cíl.“