Nepochopení č. 5: Kvůli tradiční kultuře je čínská věda zaostalá

Díváme-li se na dávnou Čínu z pohledu 21. století, může se zdát, že ve vědě byla její společnost opožděná a zaostávala za zbytkem světa. Skutečnost je však právě opačná.

Až do doby průmyslové revoluce v Evropě se čínské vědě a technologii nedokázal nikdo na světě vyrovnat. Některé inovace, které byly klíčové pro evropské vojenství a kulturní vývoj, jako například papír, tisk, kompas či střelný prach, byly nejdříve vynalezeny v Číně. Na Západ se rozšířily až o nějakých 700 let později.

Období dynastií Han, Song či Tang se pyšnila mnoha skvělými lékaři, básníky a generály, kteří vymýšleli léky, prózu a vojenské taktiky, které by udivily mnoho dnešních odborníků.

Propast ve vědeckém a technologickém rozvoji mezi Čínou a Západem se rozevřela teprve až po opiových válkách v polovině 19. století. Došlo k tomu však právě proto, že se vlády dynastie Qing odchýlily od tradičního čínského principu přizpůsobivosti a otevřenosti novinkám.

Mezera se dále zvětšila ve 20. století, kdy Mao Zedong (Mao Ce-tung) rozjel antipravicovou kampaň, která se zaměřovala na intelektuály, a kulturní revoluci, která tvrdě postihovala vzdělané Číňany. Dokonce i dnes, navzdory ekonomickému pokroku Číny, komunistické represe, korupce a cenzura znemožňují čínským intelektuálům a vědcům postoupit výše.

Kdoví, jakých zázraků bychom se díky obnově tradiční čínské kultury a otevřenosti v globalizovaném a technologicky vyspělém světě dočkali?

A právě tohle se Shen Yun snaží zjistit.