Myt-historie začíná

Dávno, pradávno, ne v zemi před počátkem času, ale dokonce v čase před počátkem země, nebylo ve vesmíru nic kromě enormně velkého objektu ve tvaru vejce.

Uvnitř tohoto „vejce“ byly pomíchány protichůdné síly jinu a jangu. Byl to totální zmatek. Ale časem se nakonec ze vzájemného působení mezi těmito odlišnými látkami a energiemi utvořila bytost – rozcuchaný, rohatý obr jménem Pan Gu (Pchan Ku).

Pan Gu spal a rostl 18 000 let. Až se jednoho dne najednou probudil. Otevřel oči, ale neviděl nic než tmu. Natáhl uši, ale neslyšel nic než znervózňující ticho. Depresivní okolí ho velmi zneklidňovalo.

Odporné vejce

Nervózní Pan Gu si vyčaroval kouzelnou sekyru a mocným úderem vejce rozsekl. S burácejícím praskotem se vejce rozdělilo na dvě půlky. Jin a jang se pomalu začaly oddělovat. Všechno tmavé a těžké padalo a začalo formovat zemi. A zbytek, lehký a čistý, se vznesl a zformoval nebesa.

Pan Gu se obával, aby se ty dvě půlky znovu nespojily, a tak se mezi ně postavil. S každým uplynulým dnem se obloha zvětšila o tři metry, země ztloustla také o tři metry a i Pan Gu vzrostl o tři metry, aby ten růst udržel.

Byl to osamělý a vysilující úkol. Svědomitý obr se takto lopotil dalších šest milionů a pět set sedmdesát dní, neboli 18 000 let, dokud nebylo jasné, že říše jsou konečně stabilní. Poté se Pan Gu s velkým rachotem složil a zemřel.

Nejvyšší oběť

Poté, co se vyčerpaný Pan Gu zřítil, udála se zázračná proměna: jeho poslední výdech se změnil ve vítr a mraky, jeho hlas v burácející hrom, jeho levé oko se proměnilo ve slunce a pravé oko v měsíc, z vlasů a brady se staly hvězdy v Mléčné dráze, jeho údy, ruce a nohy vytvořily hory a krev z jeho žil vytvořila řeky, jeho maso se změnilo v úrodná pole a kosti se změnily v drahokamy a minerály, ze zubů a nehtů se staly zářivé kovy, z chlupů se stala bujná vegetace a pot z jeho tvrdé práce se změnil v déšť ve světě smrtelníků.

Někteří lidé říkají, že duch Pan Gua nikdy nezmizel, ale změnil se v lidské bytosti, což koresponduje s prastarou čínskou vírou, že lidé jsou duší veškeré hmoty.

Pan Gu obětoval svůj život, aby vytvořil svět, a jeho tělo jej pak obohatilo a zkrášlilo. Nyní je obloha krásně poseta svítícími nebeskými tělesy a země je vytvarována horami a řekami a žijí v ní nejrůznější zvířata a rostliny. A Pan Gu, obří bůh, který vzešel z vejce, je nikde a zároveň všude.

Starobylá Čína byla zemí, kde bohové a smrtelníci žili vedle sebe a společně vytvářeli kulturu inspirovanou nebesy. A tak počátky čínské historie a mytologie jsou neoddělitelně spjaty. Naše nová „myt-historická“ série článků vám představí hlavní postavy úžasných čínských legend.