Úvod do tradiční čínské kultury

Od dávných dob se Čína nazývala „Nebeská říše“. Tento název se nevztahuje jen na sílu a pozici Číny coby „Říše středu“ východní Asie. Zahrnuje hlubší smysl, který popisuje zemi, kde vedle sebe kdysi přebývali bohové a smrtelníci. Podle tohoto přesvědčení bohové čínskému národu v rozličných dynastiích předávali bohatou kulturu. Proto se o čínské kultuře říká, že je „inspirována bohy“, a je to jediná kultura na světě, která má kontinuální doloženou historii dlouhou 5000 let. Jejím odkazem je nesčetné množství klasických literárních děl, historických dokumentů, kulturních památek a národních záznamů, které odrážejí její nesmírný záběr.

Počátky čínské kultury jsou spojovány s osobou Žlutého císaře, který vládl před více než 5000 lety. Kultivoval Tao (neboli Cestu) a oplýval prý nesmírnou mocí a moudrostí. Své poddané učil, jak žít v souladu s Cestou nebes. Starobylé čínské legendy hovoří o mnoha božských bytostech, které lidem předávaly základní prvky kultury. Například Cangjie vytvořil čínské znaky, Shennong předal zemědělství a Suiren Číňany naučil, jak používat oheň

Tři náboženství Číny, konfucianismus, buddhismus a taoismus, tvořily základ 5000 let čínské civilizace. Taoistický myšlenkový směr, který se považoval za zdroj čínské kultury, systematicky uspořádal mudrc Lao Zi před 2500 lety ve své knize Dao De Jing (Tao Te Ching). Kniha pojednává o tajuplné Cestě vesmíru, kterou filosof nazývá Tao.

Konfucianismus zdůrazňuje soubor morálních zásad pro vládu, rodinu a chování jedince. Učení filosofa Konfucia (551–479 př. n. l.) se stala vedoucími principy pro téměř všechny čínské dynastie počínaje dynastií Han (206 př. n. l. – 220 n. l.). Ti, kdo si přáli stát se státním úředníkem, museli projít úřednickými zkouškami, jež podrobně zkoumaly uchazečovo porozumění Konfuciovu učení a jeho morální úroveň.

Roku 67 do Číny přišel ze starobylé Indie buddhismus. Jeho důraz na osobní spasení a meditaci měl na čínskou kulturu hluboký vliv, jenž trvá dodnes. V období dynastie Tang (618–907), kdy čínská civilizace zažívala největší rozkvět, dosáhla náboženství konfucianismu, buddhismu a taoismu svého vrcholu.

Díky těmto vírám čínská kultura vytvořila bohatý a hluboký systém hodnot. Pojetí, že „člověk a příroda musí být v rovnováze“ či že „respektováním nebe člověk pozná svůj osud“, a pět základních ctností dobrotivosti, spravedlivosti, slušnosti, moudrosti a věrnosti (ren yi li zhi xin) mají všechny svůj původ v učení těchto tří náboženství. Tyto principy provázely celých 5000 let čínské historie.