Mythistorie a Žlutý císař

Žlutý císař hledá Tao

Říká se, že všichni Číňané mají společného prapředka, Xuanyuan Huangdiho (Süan-jüan Chuang-ti) neboli „Žlutého císaře“. Byl prvním vládcem území, jež se později stala Čínou. Vládnout začal v roce 2697 př. n. l., poté, co pod jednotnou vládu spojil kmeny z plání kolem Žluté řeky.

Nový císař měl čtyři obličeje, které dohlížely na jeho země ve čtyřech směrech, a vždy, když někam šel, doprovázela jej zvířata. Jako taoistický kultivující se po mnoha letech vzdal trůnu, předal císařské povinnosti svým ministrům a poté už jen zapáleně usiloval o duchovní dokonalost. A vskutku jí dosáhl. Sedě na drakovi vzestoupil za denního světla na nebesa před celým národem.

Naše vzpomínky na Huangdiho zahaluje tato směs fantazie a historie. Je císařem, vynálezcem, otcem zakladatelem i bohem. Zatímco vědci moderní doby tvrdí, že byl legendou, která byla zapsána do historie, jako by bývala skutečnou postavou, čínští učenci z pradávných dob o něm psali jako o skutečné postavě z historie, jež se stala legendou až později.

Byl tedy prapředkem všech Číňanů, jenž spolu se svou dcerou, bohyní sucha, bojoval proti bohům větru a deště? Anebo byl starobylým vládcem, jenž postavil cesty mezi knížectvími a nyní leží pohřben v provincii Shaanxi? Anebo byl opravdu jedním z prvních zaznamenaných taoistických kultivujících?

Možná byl od každého něco. Podle jedné legendy přikázal svému ministrovi Lishouovi (Li-šou), aby vynalezl matematiku, a Cangjiemu (Cchang-ťie) vytvoření nejstaršího čínského znakového systému. Jeho první žena Leizu (Lej-cu) objevila hedvábí a způsob, jak jej vyrábět. Jeho čtvrtá žena Momu pomohla vynalézt zrcadlo.

Sám Žlutý císař se podílel na vynalezení mnoha užitečných věcí, jako třeba kalendáře a kompasu. Tanec Shen Yun z roku 2006, Dunící bubny, vykresluje legendu o tom, jak Žlutý císař vynalezl buben – nejen jako umělecký nástroj, ale také coby nástroj válečný. Hromové dunění válečných bubnů nabudilo morálku jeho vojska a nepřátelské síly se rozprchly. A legenda pokračuje tím, jak se jednou jeho jednotky také bály, a tak vynalezl drnkací citeru (guqin, ku-čchin) a uklidnil je tak na duchu.

A protože v prastaré Číně měly hudba a medicína hodně společného, není překvapením, že je také autorem nejstaršího lékařského spisu „Vnitřní kniha Žlutého císaře“ (黃帝內經 Huángdì Nèijīng).

Také je potřeba uvést, že Huangdi může být prapředkem mnoha Číňanů. Velký historik Sima Qian (S’-ma Čchien) zaznamenal, že Huangdi měl 25 synů, z nichž 14 dostalo své vlastní příjmení, a založili klany, které obydlely pláně Žluté řeky a zformovaly rodokmeny toho, co se později stalo Říší středu.