Příběhy Tří říší

„Každá říše, dlouho rozdělená, musí být sjednocena, a dlouho sjednocená musí být rozdělena.“ - úvodní řádky Příběhů Tří říší

Úvod

Třetí století je na svém počátku, a kdysi skvostná dynastie Han začíná upadat. Ti, kdo by se chtěli pasovat do role dalšího čínského vládce, přivedli císařství na pokraj války. Dvorní eunuchové intrikují, vládci padají a v impozantních válkách se rodí noví hrdinové. Lid Číny, toužící po míru, přemýšlí, co se stane s jejich životy, když bude na jejich území zuřit válka. Vypadá to, že dynastie ztratila svůj „mandát nebes“ – co teď?

Tohle je pozadí jednoho ze čtyř klasických děl čínské literatury, Příběhů Tří říší (těmi dalšími jsou Cesta na Západ, Příběhy od jezerního břehu a Sen v červeném domě). Napsal jej ve čtrnáctém století Luo Guanzhong. Inspiraci pro vytvoření tohoto barvitého vyprávění, které je skvělou ukázkou politických a sociálních záležitostí své doby, čerpal z historie a folklóru.

Dílo je dokonce považováno za příručku vojenských stratégů a někteří jej přirovnávají k Sun Tzuovu Umění války. Čtenář se zde setká s desítkami kultovních postav z historie a s bitvami velkými i malými. Příběhy Tří říší jsou jedním ze základních pilířů čínské kulturní identity a obzvláště dobře vyobrazují koncept yi – nepostradatelné pojidlo, jež udržuje ve společnosti harmonii.

O jednom z nejvýznamnějších momentů této monumentální historické ságy vypráví i taneční číslo Shen Yun z roku 2015, Jak si „vypůjčit“ šípy od nepřítele.

Tří království ve válce

Jak vládcové a generálové soupeřili o převahu, brzy se vyprofilovali tři velcí vůdci. Jejich jména jsou Liu Bei, Cao Cao a Sun Quan. Jsou to mimořádně schopní a záludní muži oplývající respektem a dychtící po naplnění svých ambicí. Jsou to páni svých království – Shu, Wei a Wu. Každý z nich chce císařství sjednotit a, jak to nazývají, spojit „vše pod nebesy“.

Tito tři muži se dostali k moci za pomoci těch nejbrilantnějších mozků a nejodvážnějších srdcí té doby, aby svedli epický zápas o budoucnost Číny.

Království Shu

Liu Bei, Zhang Fei a Guan Yu.
Ilustrace Jinxie Zhong (金协中)

Zakladatelem království Shu je válečník Liu Bei. Jeho nárok na císařský trůn pramení z jeho původu – je potomkem panovníků Hanu, může tudíž pokračovat ve vládě svých předků, ne-li v pokračování celé dynastie.

Liu je v díle zobrazovaný jako nejlegitimnější uchazeč, který je svého postu vskutku hodný. Má otevřenou mysl a laskavé srdce, ale na rozdíl od svých soupeřů postrádá zdroje a hrubou sílu. Jeho ušlechtilý charakter nicméně působí jako magnet, který na jeho stranu přitahuje některé nezapomenutelné hrdiny románu – výborné stratégy a takřka neporazitelné bojovníky. Spolu úspěšně založili vlastní stát Shu.

Spojenectví těchto hrdinů začíná v jedné z nejznámějších scén románu „Přísaha v broskvoňové zahradě“. Liu Bei, a dva válečníci, Zhang Fei a Guan Yu, si slíbí, že se stanou bratry:

„Nežádáme o to, abychom byli narozeni stejného dne,“ přísahají, „ale žádáme o to, abychom zemřeli bok po boku ve stejném roku, měsíci a dnu.“

Pouto mezi těmi třemi tvoří silný námět, jenž se prolíná celým příběhem. Liu Bei si později získá také pomoc taoistického mudrce a výjimečného stratéga Zhuge Lianga, což jeho vliv podstatně zvýší. Některé z nejlepších okamžiků knihy, jako například Jak si „vypůjčit“ šípy od nepřítele, vznikly právě díky hrdinským činům Zhuge Lianga.

Království Wei

V příbězích Tří říší je záludným rivalem Liu Beie ambiciózní generál Cao Cao. Zde je příklad rozhovoru mezi ním a jeho věrným kuchařem:

Cao Cao: Potřebuji si půjčit něco vašeho. Kuchař: Zajisté. A co by to mělo být? Cao Cao: Vaše hlava. Kuchař: Cože? Cao Cao: Nemějte strach, zajistím, aby bylo o vaši rodinu postaráno.

Cao Cao má v rukou obrovskou armádu a většina říše je mu loajální. Je také mistrným básníkem, jehož díla mají významný dopad na čínský styl poezie.

Více o Cao Caovi se můžete dočíst v našem blogu „Slavné čínské osobnosti narozené ve znamení kozy“.

Království Wu

Ve stejnou dobu držel moc nad jižní Čínou rod Sun. Ve věku osmnácti let, poté co je zavražděn jeho bratr, chopí se moci červeno-bradatý Sun Quan. V rozhodující „bitvě o Rudý útes“ vytvoří Sun Quan spojenectví s Liao Beiem, aby zabránili Cao Caově armádě v překročení řeky Yangtze.

Spojenectví ale dlouho nevydrží a tři království pokračovala v zápase o budoucnost Číny známé jako Říše středu. V každé epizodě tohoto strhujícího díla plného vítězství i obětí se neustále setkáváme s principem yi.

Význam Yi

Čínský znak pro yi 義 je složený z 羊 (ovce) nahoře a 我 (já) dole. V čínské kultuře ovce symbolizuje prosperitu díky své laskavé a poslušné povaze. Znak „já“ 我 pochází z prastarých nápisů na věšteckých kostech a představuje bojové nářadí s ostrým zubem. Znak yi doslovně znamená „jsem ovce“ a jeho symbolickým významem je přinést oběť ve jménu spravedlnosti..

Čínský název románu, I(三國演義), lze přeložit jako „Tři království vykonávají yi“. Yi se nejpřesněji překládá jako „poctivost“ nebo „povinnost“, nicméně, tento koncept zahrnuje také čest, shovívavost, loajalitu, nesobeckost a bratrství.

Yi vyjadřuje řádný vztah mezi vládci a poddanými, otci a syny, manželem a manželkou a mezi bratry a přáteli. V tradiční čínské společnosti bylo pevným pravidlem, že ať se děje co se děje, vždy musíte dodržovat yi.

Nejvyšším ztělesněním yi je zřejmě postava generála Guan Yuho, známého také jako Guan Gong. Pozdější generace z něj udělaly „boha války“ a stavěly na jeho počest chrámy. Guan Yu jednou svolil, že se utká s nelítostným protivníkem. Když mu před zápasem nalili pro štěstí misku horkého vína, generál odmítl se slovy, že bude za chvíli zpátky. O pár minut později se vrátil i se sokovou hlavou a misku s ještě teplým vínem vyprázdnil.

Guan Yu se svým dlouhým plnovousem byl známý svou udatností, ale přece jen největší ostruhy si vydobyl svým nezdolným duchem yi. Čelíc pravděpodobné porážce, prohlásil tento nepřekonatelný bojovník následující nesmrtelný výrok:

„Když městské hrady padnou, znamená to smrt, to je vše. Jadeit se dá rozbít, ale jeho bělost nezměníte. Bambus můžete ožehnout, ale jeho spoj zničit nelze. Tělo může zemřít, ale jméno bude žít dál.“

Aby ochránil Liu Beiovu rodinu, nechal se Guan Yun jednou zatknout nelítostným nepřítelem, Cao Caem. Ten už dlouho obdivoval Guan Yua coby válečníka a snažil se ho přimět, aby se k němu přidal. Sliboval mu zlato, tituly a koně. Muž slabé vůle by se lehce nechal zlákat, ale Guan Yu využil první možnost k útěku. Čelil velkému nebezpečí a překonal zranění, aby nakonec přivedl zpět svému přísežnému bratrovi jeho rodinu.

I přesto nikdy nezapomněl na velkorysost, kterou mu jeho nepřítel Cao Cao prokázal. O několik let později byl Cao Cao poražen v bitvě u Rudého útesu. Utíkal s tím málem, co zbylo z jeho armády. Guan Yu byl vyslán, aby to s Cao Caem skoncoval. Zadržel ho v úzkém horském průsmyku. Proti mocnému Guan Yuovi neměl vyčerpaný Cao Cao pražádnou šanci. Guan Yun ho nechal jít.

Guan Yu se cítil vnitřně rozpolcený, protože věděl, že za nesplnění rozkazu mu hrozí poprava. Ale raději než zabít svého bývalého dobrodince a porušit yi, dal svůj život v sázku. Samozřejmě, popravený nebyl, protože se nakonec ukázalo, že stratég Zhuge Liang vyslal právě jeho, aby Cao Caa zabil, protože dobře věděl, že Guan Yu to neudělá. Stratég tak učinil kvůli tomu, že věděl, že Čína kvůli vyrovnání sil mezi třemi královstvími stále Cao Caa potřebuje. Ale to už je jiný příběh...

Zatracovaný Cao Cao je na druhou stranu příkladem vůdce s chabým smyslem pro yi. Je známý svým výrokem: „Raději podvedu svět já, než aby měl svět podvést mě.“ Jemu vlastní filozofie je obzvláště patrná v jedné scéně, kde pronásledovaný Cao Cao najde útočiště u otcova přísežného bratra. Zatímco si jeho přítel odskočil něco zařídit, Cao Cao náhodou zaslechne sluhy, jak brousí nože a baví se o smrti.

Cao Caova paranoia jej pak vedla k vyvraždění celé rodiny svého přítele. Po tomto brutálním činu Cao Cao zjistil, že sluhové se jen připravovali na porážku prasete, které mělo být jeho uvítací večeří. Když se jeho přítel vracel, Cao Cao si uvědomil, že bude za svůj čin hnán na zodpovědnost, a tak použil trik „kdo je to za tebou“ - a svého hostitele probodl.

Morální ponaučení

S protagonisty oplývajícími yi a s protivníky, kterým yi ve všech směrech chybí, Tři říše, tak jako Guan Yu, zanechávají pro naše potomky důležité ponaučení. Nejenže má román hluboký dopad na čínskou kulturu a společnost, nabízí také pohled do starobylého světa morálky a spravedlivosti, kde yi stmelovala všechno dohromady.

* * *

Autor Příběhů Tří říší, Luo Guanzhong, věřil, že osud každého národa je ve hvězdách a že lidé mají velmi omezené možnosti ovlivnit proud dějin. Nicméně, také věřil, že když jsme jako lidé čestní a ctnostní, jsme schopni vytvořit ohromné věci, přinést úspěchy nám i svým rodinám, zanechávajíc pro nesčetné budoucí generace zářivé dědictví.