Jak Yang Zhi prodal svou šavli

Příběhy od jezerního břehu jsou jedním ze čtyř klasických děl čínské literatury. Děj knihy je zasazen do 12. století, kdy vládla dynastie Severní Song, a vypráví o 108 zbojnících z hory Liang.

Samotný román, jenž je inspirován lidovými příběhy o skupině zbojníků za vlády císaře Huizonga, byl napsán ve 14. století. Do této skupinky patří jedni z nejsvéráznějších hrdinů čínských lidových tradic: opilý mnich, tygří bojovník, a také sedmnáctý ze sto osmi zbojníků – „Šelma s modrou tváří“ Yang Zhi.

Yang Zhi byl potomkem rodu Yang, slavné rodiny válečníků, jež chránila Říši středu před cizími nájezdníky (jak jsme mohli vidět v tanečním čísle Shen Yun, Paní Mu Guiying velí vojsku). Yang Zhi byl dva metry vysoký, na tváři měl velké modré mateřské znaménko, výrazné vousy a jeho poznávacím znamením byl klobouk s širokou krempou.

Yang Zhi byl vynikající mistr bojových umění. Ovládal všech 18 způsobů ozbrojeného boje a zvlášť obratně uměl zacházet s kopím. Ale jeho největší pýchou a radostí byla šavle – nejrychlejší a nejostřejší jižně od Velké zdi.

Neobyčejná šavle

Tato šavle byla rodinným dědictvím, pokladem, jenž měl tři neuvěřitelné vlastnosti: mohla rozseknout jakýkoliv kov, aniž by tím nějak utrpěla čepel; když na její čepel přiložili vlas, stačilo do něj fouknout, aby se rozpadl na dva kousky, a bylo s ní možné zabít člověka, aniž by na šavli ulpěla krev.

Vše nasvědčovalo tomu, že talentovaného Yang Zhiho čeká zářivá budoucnost. Bohužel však dostal do vínku i neuvěřitelnou smůlu.

Když pod jeho dohledem přepravovali po Žluté řece císařský poklad, převrhl se do vody. Yang Zhi se vrátil do hlavního města prosit o milost, ale místo toho se dočkal propuštění ze služby.

Jindy si jej najal jeden ze státních úředníků, aby pro něj chránil zásilku cenných darů. Byl to dlouhý, velmi nebezpečný pochod přes vzdálené území plné loupežníků. Yang se svou karavanou cestovali v přestrojení za obyčejné obchodníky a putovali jen během dne pod žhnoucím sluncem. Všechna bezpečnostní opatření však vyšla naprázdno. Vyčerpaní nádeníci jej na náročné cestě prosili o přestávku. Jen co se uchýlili do stínu pod skupinkou osamělých stromů, problémy se přihlásily o slovo...

Neobyčejné víno

Ke karavaně se blížil nevinně vyhlížející muž se sudem vína. Vyprahlí nádeníci jej prosili, ať jim trochu lahodného moku prodá. Smůlou pronásledovaný Yang Zhi se zdráhal, protože věděl, že otrávené víno bylo starým oblíbeným trikem zlosynů. Když však viděl, že jeho mužům z vína nic není a navíc ho celí šťastní pobízeli, aby ochutnal, napil se také.

Jen co dopil svůj pohár, spatřil, jak jeho muži padají jeden po druhém na zem. Jak se tak potácel a držel se za břicho, poznal, že naletěl. Loupežníci pak vylezli z lesa a cenné dary si jednoduše posbírali. Yang Zhi se jen stihl párkrát omámeně ohnat šavlí kolem sebe, a pak se svalil na zem.

Když se jeho pomocníci probudili, okamžitě utekli, aby se zbavili zodpovědnosti. Ožebračený Yang Zhi se celý ztrápený vydal na cestu do města.

Jedno staré čínské rčení praví: „Hrdina necestuje bez svého meče.“ Zoufalý Yang Zhi však neměl jinou možnost, než svou dědičnou šavli prodat.

Na místní tržiště náhle vtrhl obávaný padouch a Yang Zhi se opět ocitl uprostřed problémů. Tentokrát se mu však dostalo jistého zadostiučinění, když vesničany od tyrana osvobodil.

Na svých dalších toulkách „Šelma s modrou tváří“ natrefil na dobrého-špatného mnicha Lu Zhishena. Nakonec spolu oba vstoupili do bratrstva na hoře Liang.

Taneční číslo Shen Yun z roku 2013, Yang Zhi, vychází z několika kapitol Příběhů od jezerního břehu a vyzdvihuje vlastnosti tohoto hrdiny, kterého bychom mohli přirovnat k Robinu Hoodovi.