Nepochopení č. 1: „Ale když jsem byl v Číně, viděl jsem…“

Zeptáme-li se cizinců, co se jim v mysli vybaví, když se zmíní pojem „tradiční čínská kultura“, mnoho z nich odpoví nějak takhle: „tanečníci v róbách na zahajovacím ceremoniálu pekingské olympiády“, „pohyby bojového umění z filmů, jako je Hrdina“ nebo „programy v tom novém Konfuciově institutu, který otevřeli na naší univerzitě“.

Přestože tyto příklady obsahují povrchní prvky tradiční čínské kultury, ve skutečnosti postrádají jeden podstatný prvek – ten, který se čínská komunistická strana snažila po desetiletí zničit: tradici duchovní sebedisciplíny a úctu k nebesům.

Od dávných dob Číňané věřili, že bohatou kulturu Číny lidem v rozličných dynastiích předaly božské bytosti. A v srdci tohoto dědictví jsou zejména tři hlavní náboženství konfucianismu, buddhismu a taoismu. Inspirovala duchovnost a víru a zároveň posilovala úctu k hodnotám, jako je laskavost, spravedlnost, etiketa a moudrost.

Čínská komunistická strana, jež má ateistické kořeny, se však snažila tyto hodnoty a přesvědčení podkopat, protože se obávala, že víra v bohy by mohla oslabovat stranickou oddanost. Spustila řadu kampaní – nejznámější z nich byla kulturní revoluce –, aby zničila kulturní a náboženské památky, a přinutila čínské lidi, aby si osvojili filosofii „bojování s nebesy, bojování se zemí a bojování s lidmi“.

Důsledkem toho komunistická strana v dnešní Číně sice sponzoruje představení a výstavy, které na povrchu zobrazují tradiční čínské kostýmy či legendy, jejich vnitřní podstata se však vytratila.

Je snadné mylně považovat tyto přehlídky za autentická zobrazení tradiční čínské kultury, a naopak představení Shen Yun – jež odkazuje k Buddhům, Taům a Bohům – pokládat za propagandistické obracení na víru.

Protože víra v bohy je ústředním prvkem čínské kultury, vynechat ji v umění ve skutečnosti znamená nepostihnout tuto kulturu v celé její vznešenosti a kráse. A právě tuto ztracenou tradici, se všemi jejími hlubokými významy, se Shen Yun snaží obnovit.