Shaolinští mniši

Shaolinský chrám vznikl před 1500 lety za dynastie Severní Wei. Podle legendy v šestém století princ ze severní Indie jménem Bódhidharma přeplul řeku Jang-cʼ na jediném stéble rákosu. Přišel do Shaolinu, stal se zde opatem a zavedl v chrámu učení zen-buddhismu. Za nějaký čas se zde vyvinula také specifická forma bojového umění.

Dnes je chrám Shaolin srdcem čínského zenu. Po celém světě je toto místo nyní také synonymem pro kungfu, čínské bojové umění.

O mniších z chrámu Shaolin se však vypráví jeden málo známý příběh, který popisuje, jak se přihodilo, že jim bylo dovoleno jíst maso. Datuje se do období zlatého věku čínské civilizace – dynastie Tang.

Jak mniši zachránili císaře

Na počátku sedmého století, v závěru vlády dynastie Sui, se Čína utápěla v dluzích. Skupiny rebelů okupovaly několik částí říše, včetně strategických horských průsmyků poblíž Shaolinu.

V roce 621 se v chrámu Shaolin ocitl další princ. Tentokrát to byl Tang Taizong z dynastie Tang, který byl na trestné výpravě proti vzbouřencům, kteří měli v rukou město Luoyang. Obléhal město celé měsíce. Jednoho dne však na pomoc nepříteli přišel další rebelující generál spolu se svými 300 000 muži.

Tang Taizong byl v úzkých. Obě strany se připravovaly na konečný souboj. A právě v té chvíli znenadání posílilo jeho řady 13 bojujících mnichů z Shaolinu. Díky jejich udatné pomoci v krátké, rozhodující bitvě zvítězil Tang. Říše byla zachráněna.

Tang Taizong, který se mezitím stal císařem, nezapomněl na odvahu a věrnost těchto mnichů.

Prohlásil jejich chrám za „první pod nebesy“ a dovolil jim udržovat si pětisetčlennou armádu. Vydal také edikt, který mnichům povoloval jíst maso (a pít alkohol), aby podpořil jejich bojový výcvik.

Dodnes můžete v shaolinském chrámu spatřit památky na tuto kapitolu dějin. Patří mezi ně například monument, který vztyčil pozdější císař Tang Xuanzong, a také kamenné nástěnné malby, které zachycují třináct mnichů uprostřed bitvy.

Tanec Shen Yun z roku 2013 Jak shaolinští mniší ochránili císaře tento příběh oživuje se špetkou nezbytného humoru, který je pro tyto mnichy pojídající maso typický.