Opičí král v království žen
Cesta na západ je jedním ze čtyř klasických děl čínské literatury. Dílo bylo napsáno v 16. století a vypráví příběh o mnichovi z dynastie Tang a jeho senzačních učednících na pouti s cílem přinést svatá buddhistická písma zpět do Číny. Na cestě musí čtyři hrdinové překonat 81 trápení, aby dovršili své duchovní kultivační cesty. Mnohé z jejich problémů pocházejí ze skutečnosti, že na každém kroku jsou démoni a příšery, kteří chtějí zajmout Tripitaku a ochutnat jeho maso, protože se říká, že byť jen jedno kousnutí přináší nesmrtelnost.
Jak uvidíme v následujícím příběhu, být oblíbený, může být obtížné. Je dobře, že Opičímu králi oplývajícímu schopnostmi jeho mistr vždy věří!
Vítejte v království žen
Jednoho dusného dne přicházejí Tripitaka, Opičák, Písek a Čuník do země, kde žijí jen ženy. Když se blíží ke břehu řeky, vidí skupinku vesničanek, které nabírají vodu do džbánů. Čuník se k nim obrací a žádá je o doušek vody. Při pohledu na polo-prase a polo-muže, ženy rychle prchají. Čuník se nenechává odradit, ponoří do řeky misku na almužnu a vypije ji na jeden hlt.
Najednou začíná mít křeče v žaludku. Poté se zděsí, že jeho již velké břicho se zdvojnásobilo. Starší kolemjdoucí vidí čuníkovo utrpení a přistupují k poutníkům.
„Napil se z té řeky?“ ptá se stará žena se zábleskem v očích.
Opice přitakává.
„Jaké směšné!“ vykřikuje žena. „Toto je kouzelné jezero plodnosti.“
Vysvětluje jim, že v této zemi žen, sem místní přicházejí, když chtějí otěhotnět, protože jeden doušek vody je dostačující k oplodnění.
„Budete mít miminko“, dodává žena.
Čuník začíná kvílet.
„Ne! Ne! Jsem muž-prase! Nemohu mít děti! Co mám dělat?“
Žena jim poradí, že musí požádat královnu, aby jim dala protilék. Poutníci jí poděkují a pospíchají do paláce.
Královnin návrh
Zatímco čuník, jeho bratři a mistr čekají na audienci u královny, neuvědomují si, že se blíží něco zlověstného.
Její veličenstvo lenoší v nádherných palácových zahradách za doprovodu dvorních dam, když najednou pokryje oblohu zlověstný opar. Vzduchem se šíří zvláštní, skřípavé chvění a dámy jedna po druhé upadnou do bezvědomí. Poté se odhalí viník – obří démon škorpion – který pokračuje v šíření hypnotických vln svými klepety. Démon přichází ke královně a jeho duch posedá její tělo. Není to však náhodný akt zlomyslnosti. Démon má plán. Jeho cílem je chytit a sníst Tripitaku, který v té době čeká na setkání s královnou.
Právě tehdy jsou Tripitaka, Opičák, Písek a pokořený čuník v očekávání, přiváděni do sálu. Při pohledu na oddaného mnicha, je královna posednutá škorpionem uchvácena. Poví poutníkům, že vyléčí Čuníka a dovolí jím pokračovat v cestě pouze v případě, že bude mnich souhlasit se sňatkem a stane se králem.
Po vyslechnutí dohody mnich neochvějně odmítá se slovy: „Jsem pouze pokorný mnich.“
„Bohaté království bude vaše,“ odpovídá královna mazaně. K překvapení všech, vyzývá Opičák svého mistra, aby její návrh přijal.
„Královna má pravdu, Mistře. Pospěšte a vezměte si ji, čímž se Čuníkovi uleví a my učedníci můžeme pokračovat v naší cestě,“ mrká Opičák. Potom praví královně, „Přijímáme, veličenstvo!“
Potěšená královna zašla pro protilátku, Čuník ji netrpělivě polyká a jeho břicho se rychle smršťuje do normálu. Tripitaka se však rozmrzele otáčí k Opičákovi.
„Jak mě tu můžeš nechat, zatímco budete pokračovat v cestě na západ? Raději bych zemřel!“
„Cítím, že královnu ovládají zlé čáry,“ šeptá jeho nejmocnější žák. „Kdybychom s ní nesouhlasili, Čuník by se neuzdravil. Musíme jí porazit v její vlastní hře. Ale nebojte se, Mistře, brzy pro vás přijdu a zjistím o co skutečně jde.“
Tripitaka má sotva šanci odpovědět předtím, než ho posednutá královna odvleče pryč.
Opičák je potají následuje dovnitř. Jakmile odejde poslední stráž, Opičák svému mistrovi řekne, aby se schoval, potom na sebe převezme mnichovu podobu a čeká na královnu.
Opičák proti škorpionovi
Za okamžik se královna vrací, usmívajíc se na mnicha. Maskovaný Opičák neudrží dlouho svoji podobu. Pobouřený jejími návrhy se opět mění do své původní podoby a tasí svoji Zlatou hůl k útoku.
„Podívej se na sebe, ďábelská bestie!“
Královna si uvědomuje, že byla podvedená, démon uchopí její trojzubec a souboj začíná.
Opičák si zpoza ucha trhá čtyři chlupy a zázračným dechem je přeměňuje na opičí klony. Posedlá královna se brání čtyřmi vlastními kouzelnými malými démony škorpiona. V ten moment, si opičí tým podmaňuje škorpionovi přisluhovače a Opičí král zahání královnu do úzkých. S jedním úderem své hole ji skácí k zemi a zlý duch opouští její tělo. Ve své původní podobě začne démon-škorpion útočit svými zvukovými vlnami. Opičák vytváří magický štít, kterým blokuje útok. Poté používá svou veškerou sílu, namíří intenzivní paprsek energie přímo na škorpiona a ten jednou pro vždy mizí.
Starodávné čínské přísloví praví, „božské bytosti jsou tři stopy nad hlavou“ (三尺頭上有神靈), což znamená, že bohové nás stále sledují. V té chvíli se z nebes objevuje taoistické božstvo a oživuje královnino pravé Já. Poté se božstvo vrací na nebesa tak rychle, jako se objevilo.
Nakonec královna opět projevuje mnichovi a jeho přátelům svou srdečnou vděčnost a nabízí veškerý luxus, který by si mohli přát. Však po tomto neobyčejném zpoždění jsou čtyři poutnici jednoduše rádi, že se opět sešli – a nikdo není ženatý ani v očekávání. Jejich jediným přáním je, aby pokračovali v jejich svatém poslání co nejdříve.
Královna a její poddaní doprovázejí Tirpitaku a jeho učedníky ke královským branám. A poutníci se opět vydávají na své 180 000 mílové dobrodružství.
Taneční číslo Shen Yun 2019 Království žen je inspirováno příběhem z klasického čínského románu Cesta na západ.
