Etnický tanec Qiang

V prastarých čínských písmech je zmínka o legendárním vládci Yuovi Velkém, který pocházel z kmene Qiang. Bylo to před více než čtyřmi tisíci lety, z čehož vyplývá, že národnostní skupina Qiang (čti „čchiang“) by mohla být téměř tak stará jako samotná čínská civilizace. 

Za dynastie Han se populace Qiangů rozrostla a mnozí z těchto lidí, kteří původně bydleli v horách, se přesunuli na nižší náhorní plošiny kolem Žluté řeky. A i přes to, že se po tisíciletí mísili s čínským majoritním etnikem Hanů, zachovali si Qiangové z provincie Sichuan některé své prastaré zvyky a rituály. 

Qiangové mají tři druhy tradičních tanců: radostný, náboženský a slavnostní. Mezi nejznámější tance patří Xibucuo, „Tanec koženého bubnu“, a Salang. 

Salang je pravděpodobně nejživější a nejradostnější. Jakmile přijde na velké svátky, svatbu, dožínky nebo – možná překvapivě – pohřeb, Qiangové tančí Salang. V tomto tanci se muži seřadí před ženy. Pak se tanečníci v jednotlivých skupinách chytnou za ruce, utvoří dlouhou formaci a nakonec v půlkruhu tančí kolem velkého ohně.  

Qiangové obvykle tančí Salang bez hudebního doprovodu. Svůj tanec, v němž je mnoho složitých pohybů nohou a boků, doprovázejí pouze zpěvem. 

Tanec lidu Qiang, který Shen Yun předvedl na pódiu v roce 2012, zobrazuje oslavu bohaté sklizně. Vyznačuje se houpavými pohyby, živými kroky a chytlavým rytmem.