Dunhuangské jeskyně Mogao

V severozápadní Číně se nachází oblast zvaná Koridor Hexi. Na jihu je ohraničena pouštěmi, na severu rozlehlými náhorními plošinami a na východě i západě ji obklopují hory. V tomto úzkém průsmyku leží oázové město Dunhuang – posvátná zastávka na Hedvábné stezce. Dunhuang je pro znavené cestovatele již po staletí výjimečným místem, a to nejen proto, že je obchodním centrem. Asi 24 kilometrů od jeho rušných tržišť leží jeskynní komplex Mogao, sídlo dech beroucí sbírky buddhistických maleb a soch, jež ve světě nemá obdoby.

V legendě se vypráví o buddhistickém mnichovi jménem Le Zun, který byl na cestě do Západního ráje. Když prošel pouští Gobi, zastavil se u hory Sanwei poblíž Dunhuangu. Objevil tam výjimečný pramen, jehož lahodnou vodou uhasil žízeň, a poté usedl k odpočinku.

Byl už soumrak, a jak obdivoval západ slunce, najednou začaly hory zářit. Pozvedl hlavu a na obloze spatřil vznášejícího se velkolepého zlatého Buddhu Maitréju. Objevilo se tam také tisíc zářících buddhů, kolem nichž létaly víly a hrály nebeskou hudbu.

Le Zun, hluboce pohnut tímto zářivým výjevem, se ihned rozhodl zůstat a celou událost náležitě oslavit. Naučil se malbě a sochařství a vložil pak všechny své dovednosti do uměleckého ztvárnění své vize.

Po letech přišel na toto místo další buddhistický mnich jménem Fa Liang a naskytla se mu stejná podívaná. Fa Liang pak malbami a sochami zachycujícími onen nebeský výjev vyplnil druhou jeskyni.

Mogao se pak rychle stalo poutním místem pro buddhisty, umělce, úředníky a mnoho dalších. Do hory Sanwei lidé vytesali více než 500 jeskyň, z nichž mnohé vznikly za dynastie Tang. Dnes se jim říká Dunhuang či jeskyně Mogao a jsou v nich ukryty některé z nejkrásnějších uměleckých děl dynastie Tang.

Jedna z nejznámějších soch Dunhuangu je více než 30 metrů vysoká hliněná socha Buddhy Maitréji. V pozdějším období se jeskyně zaplnily náboženskými písmy a nespočetnými buddhistickými nástěnnými malbami.

Dávným Číňanům, kteří věřili, že nebesa ochraňují pobožné, připadala tato jeskynní vyobrazení obzvláště krásná. Některé výjevy vykreslovaly majestátnost Buddhy; jiné zas pekelná muka hříšníků. Lidé byli přesvědčení, že věřícím se mohou ukázat božstva ve viděních, a tyto vyobrazené scény proto považovali za věrné zachycení vyšších sfér.