Nový začátek – Choreograf a taneční sólista Yungchia Chen
Jeho 27letá taneční kariéra s dlouhým seznamem ocenění a uznání spolu s tím, jak hovoří a pohybuje se s klidnou grácií, vypovídají o tom, že Yungchia Chen je tanečník, který trénuje po celý život.
Ještě před pár lety si myslel, že jeho taneční kariéra je u konce. Coby tanečník začal svůj věk silně pociťovat po představení v roce 2004, kdy si natrhl Achillovu šlachu.
Chen však dostal pozvání zúčastnit se taneční soutěže v New Yorku – a on této poslední šance vrátit se do centra dění plně využil.
V roce 2005 při výuce tance na Tchaj-wanské umělecké univerzitě Chena zahlédla Tia Zhang, absolventka Pekingské taneční akademie a choreografka Shen Yun Performing Arts. To ona nakonec Chena přesvědčila, aby se v roce 2007 zúčastnil newyorské taneční soutěže, pořádané televizí New Tang Dynasty. Vyhrál první cenu.
„Během soutěže mě překvapilo, že stále umím tančit – mohu se zúčastnit soutěže a získat cenu,“ vzpomíná Chen. „Už jsem byl skoro rozhodnutý, že s tancováním přestanu.“ Chen je nyní choreografem a prvním sólistou Shen Yun Perfroming Arts, a zároveň i tanečním instruktorem na Akademii umění Fei Tian. Svou celoživotní práci vnímá jako prostředek k zachování klasické čínské kultury pro příští generace.
Chen zahájil taneční kariéru ještě jako dítě v Číně. Tanec ho fascinoval, ale to, co viděl, postrádalo vnitřní význam, který si přál vyjádřit.
„Když jsem byl malý chlapec, tenkrát za kulturní revoluce, všechno, co jsme viděli, byla propaganda čínské komunistické strany,“ říká Chen.
Ve svých 11 letech Chen vstoupil na taneční fakultu Akademie v Guizhou a v roce 1984, kdy mu bylo 16 let, se stal členem Taneční skupiny Guizhou.
V roce 1995 se oženil a se svou manželkou se přestěhoval na Tchaj-wan, odkud jeho žena pochází. Zde pokračoval ve své taneční kariéře. Nyní, ve svých 38 letech, v rodině předává tradici dál – oba jeho synové se učí čínský tanec. Chen má díky své vášni pro taneční řemeslo za sebou rozsáhlou taneční kariéru a může se pochlubit dlouhým seznamem ocenění, včetně „Ceny zahradníka“ za předávání podstaty klasického čínského tance dalším generacím z roku 2008 a tchajwanského ocenění „Formosa“ z roku 2004. V témže roce získal za své celoživotní úsilí taneční ocenění „Létající fénix“.
Dalším neočekávaným zvratem v Chenově životě bylo stěhování do Spojených států, kam se s rodinou přesunul v roce 2008. Začal se věnovat Falun Dafa, či Falun Gongu, meditační praxi, která je v jeho domovině, v pevninské Číně, pronásledována.
Po roce praktikování Falun Gongu se změnila nejen barva jeho kdysi nažloutlé pleti.
„Předtím, i když jsem se třeba s člověkem nehádal, v srdci jsem byl smutný,“ říká Chen.
„Jakože, proč tenhleten člověk získává víc než já? Trochu jsem mu záviděl, byl jsem trochu smutný. Teď jsem se naučil to nechat odejít.“
Jako tanečník se musí na jevišti plně soustředit, aby se vyhnul chybám. Jedna z věcí, které mu pomáhají se lépe soustředit, je plně se vžít do role, kterou hraje, stát se tím člověkem.
Oběti, které přináší, jsou obrovské, jak to však vidí on, stejně tak obrovské jsou i přínosy. „Tanec – to je trénování, učení; skutečně je v něm obsaženo utrpení, vydržení těžkostí,“ říká k tomu Chen. „V tomto procesu, v tomto utrpení, musíte nalézt radost.“
Představení jsou tak propracovaná a plná barev, složité choreografie a vnitřních významů, že Chena i obecenstvo přenášejí zpět ke kořenům tradiční čínské kultury.
Navzdory všem dosaženým úspěchům se Chen ani zdaleka nechystá svou taneční kariéru ukončit. Říká, že v následujících pěti až deseti letech by rád trénoval studenty a propagoval čínský tanec na mezinárodní úrovni.
Poznámka: článek byl redakčně upraven pro účely webových stránek.
12. Listopad 2010
