Co motivuje umělce Shen Yun?

Když se z hlediště díváme na tanečníky na jevišti a posloucháme hudbu orchestru, je umělecká dokonalost účinkujících Shen Yun nepopiratelná, dokonce úctyhodná. Ale i když disponují vrozeným talentem pro fyzickou zdatnost a mají jistý temperament, museli věnovat nespočet hodin tréninku a přinést velké i malé oběti, aby dosáhli této úrovně mistrovství.

Není to snadný život. Kvůli tréninku vstávají brzy ráno. Své tělo posouvají do neuvěřitelných výšin a svou mysl do hlubin soustředění. Stejně jako profesionální sportovci nebo hudebníci, tráví měsíce na cestách, daleko od svých blízkých, v neznámých městech, neustále střídajíce divadla, letiště a hotely. Když turné konečně skončí, berou si zaslouženou dovolenou – obvykle opět cestují – a pak se připravují na další turné, zatímco chystají úplně od nuly nové představení.

Proč to dělají?

Odpověď spočívá ve třech hybatelích: společné víře, naléhavé potřebě čelit pronásledování v Číně a snaze o uměleckou dokonalost.

„Naše sídlo v New Yorku je jako kombinace umělecké konzervatoře Juilliard a katolické školy,“ říká dirigentka Shen Yun a viceprezidentka Ying Chen, která se narodila v Číně. „Na jedné straně je to místo, kde špičkoví umělci zdokonalují své umění a spolupracují v úzce propojené komunitě, aby se dostali na vyšší úroveň, a zároveň je to místo, které se řídí náboženským přesvědčením a morálním kompasem.“

První sólista Piotr Huang, původem z Polska, začal s tréninkem jako teenager – nejprve jako student střední školy na Fei Tian Academy of the Arts a poté na Fei Tian College, přičemž obě školy sdílejí areál a tréninková zařízení se Shen Yun v New Yorku. Nyní je jedním z veteránů a dlouholetých hvězd souboru.

„To, co děláme a proč to děláme, dává velký smysl, pokud sdílíte naši víru a náš záměr, ale chápu, že to není pro každého. Ne každý chce dennodenně meditovat, hovořit o tom, v čem by se mohl morálně zlepšit, nebo studovat texty,“ říká.

„A ne každý si přeje život profesionálního tanečníka. Vyžaduje to hodně tvrdé práce a odhodlání, každý den, po mnoho let,“ říká Huang. „Pro mě je to hluboce naplňující a za nic bych to nevyměnil.“

Ale nejprve meditujeme

Kdybyste se asi 15 minut před představením vplížili do zákulisí, nenarazili byste na nervózní skupinu tanečníků, kteří poskakují sem a tam. Místo toho byste je viděli v kostýmech, jak sedí na jevišti se zavřenýma očima, sepjatýma rukama a meditují. V takovém tichu, že byste slyšeli i špendlík spadnout.

Společná víra je jádrem identity Shen Yun. Je součástí DNA společnosti, řídí její kulturu, etický kodex a rytmus každodenního života.

Shen Yun byl založen v newyorském Hudson Valley praktikujícími Falun Dafa. Bylo to v roce 2006 a pronásledování praktikujících Falun Dafa v Číně – které trvá dodnes – bylo v té době ve své nejtemnější fázi.

Falun Dafa (známý také jako Falun Gong) je buddhistická disciplína zakořeněná ve starověké čínské spiritualitě. Zahrnuje jemná meditační cvičení a základní principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. V 90. letech se v Číně stala tak populární, že ji dle odhadů tamější vlády praktikovalo až 100 milionů Číňanů.

To bylo pro vládnoucí Komunistickou stranu Číny příliš mnoho. A tak tuto praxi zakázala a zahájila násilnou kampaň pronásledování zahrnující propagandu, hromadná zatýkání, umisťování do pracovních táborů, mučení a vraždění mírumilovných lidí.

Praktikující Falun Dafa mimo Čínu použili své schopnosti k tomu, aby upozornili svět na probíhající pronásledování. Mezi nimi byli i špičkoví umělci, včetně těch, kteří pronásledování unikli, a chtěli využít svůj talent k tomu, aby dali hlas těm, kteří v Číně stále trpí. Vytvořili tedy Shen Yun.

Od starodávné krásy k moderní realitě

Od samého počátku bylo posláním Shen Yun oživit tradiční čínskou kulturu – ukázat „Čínu před komunismem“, jak hlásají billboardy. Každé představení zahrnuje asi 15 tanečních čísel s příběhy a legendami, historickými hrdiny, literárními postavami a různými dynastickými a etnickými tradicemi. Kromě toho je zde i několik tanců o Falun Dafa, které zobrazují tyranii v dnešní Číně a odvážný odpor vůči této krutovládě, to vše prostřednictvím krásného umění.

„Od dětství, které jsem prožila na Taiwanu, jsem chtěla udělat něco pro to, aby bylo pronásledování v Číně zastaveno,“ říká Michelle Lian, první sólistka Shen Yun. „Když jsem poprvé viděla Shen Yun vystupovat v Taipeji, věděla jsem, že toto chci dělat – tančit a z jeviště vyprávět lidem o pronásledování. Snila jsem o tom, že se stanu členkou Shen Yun.“

Nutnost zastavit zvěrstva – doslova zastavit umírání lidí – byla hnací silou pro vybudování Shen Yun.

Stejně jako mnoho jiných začínajících společností se silným vedením a týmem, který spojuje společný sen, i Shen Yun byl vybudován lidmi, kteří opustili své dosavadní kariéry, aby se připojili k této misi. Pracovali dlouhé hodiny a často začínali jako dobrovolníci. Bez podpory vlády nebo velkých korporátních sponzorů se společnost rozrostla z jednoho na osm stejně velkých uměleckých souborů, které současně cestují po celém světě.

„Když jsem se ucházela o místo v orchestru Shen Yun, nevěděla jsem o Falun Gongu téměř nic,“ říká fagotistka Gabriela Gonzalez-Briceno z Venezuely. „Prostě jsem našla skupinu laskavých lidí, kteří byli tak upřímní. I já jsem se rychle začala této praxi věnovat. Nyní je tato praxe součástí toho, kým jsem.“

Posvátnost v každodenním životě

Typický den v Shen Yun zahrnuje nejen taneční lekce, nácvik akrobacie, zkoušky orchestru a generálky, ale také skupinové studium učení Falun Dafa a skupinové meditace.

Víra, kromě každodenních činností, však také spočívá ve změně pohledu na svět.

Klíčovým principem praktikování Falun Dafa je myšlenka „hledání uvnitř sebe“. To je podobné konceptu „extrémního vlastnictví“, termínu, který vytvořil Jocko Willink z Navy SEAL a který zahrnuje převzetí osobní odpovědnosti za vše ve vašem životě. Ve Falun Dafa, v jeho duchovním smyslu, jde o to, abyste při každé výzvě nebo konfliktu – i když se vás přímo netýkají – hledali v sobě, kde máte nedostatky a kde se můžete zlepšit.

„Protože se všichni snažíme řídit principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti a při problémech se díváme do sebe, je náš život velmi harmonický,“ říká perkusistka Alice Liu z Londýna. „Není to tak, že bychom neměli konflikty, samozřejmě že je máme. A není to tak, že bychom byli dokonalí – to nejsme. Jde o to, že učení nám dává mechanismus a kulturu, jak řešit konflikty a jak se z tohoto procesu poučit.“

„Do Shen Yun jsem přišel proto, že jsem chtěl být s dalšími mladými lidmi, kteří sdílejí stejnou víru jako já,“ říká tanečník Hubert Qu z Los Angeles. „Společně se svými přáteli, kteří jsou pro mě jako bratři, jsem zde prohloubil svoji víru a zdokonalil se v duchovní praxi.“

Jedinečným znakem života v kampusu Shen Yun, zvaném Dragon Springs, je to, že se zde nachází i úchvatný buddhistický chrám ve stylu dynastie Tang, který nemá obdoby – rozhodně ne mimo Asii. Umělci se mohou odpoledne procházet v klidném areálu chrámu, kde se okamžitě spojí se svou spiritualitou i starověkou civilizací, kterou ztvárňují na jevišti.

„Určitě znám několik lidí, kteří cítili, že tento životní styl není pro ně,“ říká Qu. „Připadalo jim to jako mnišský život a to nechtěli, tak se rozhodli odejít. Bylo mi smutno, když odešli, ale je to jejich volba a já to respektuji.“ „Myslím, že každý je jiný, protože jedna z věcí, za kterou jsem Shen Yun nejvíce vděčný, je to, že mi pomohl duchovně růst,“ říká.

Špičkové umění

Ale teď si představte člověka, který se zabývá duchovnem, jak v tělocvičně opakovaně cvičí salta a dopadá do gymnastické doskokové jámy. Nebo třeba houslistku, která tráví čtyři hodiny denně ve zvukotěsné kabině a cvičí Sarasateho Zigeunerweisen.

Kromě duchovna je kultura Shen Yun zaměřena také na snahu dosáhnout uměleckého mistrovství světové úrovně.

„Umělecký úspěch není omezen, vždy existuje vyšší úroveň, které lze dosáhnout,“ říká první sólista Roy Chen z Taiwanu. „Existuje čínské přísloví: za jednou minutou na jevišti je deset let tréninku mimo jeviště. Aby to vypadalo snadně, je třeba hodně tvrdé práce.“

Tento koncept je podobný myšlence Malcolma Gladwella, že k dosažení mistrovství v jakékoli oblasti je zapotřebí 10 000 hodin cíleného tréninku. Je také podobný myšlence Cala Newporta, že hluboké profesní naplnění pochází z dosažení mistrovství ve zvolené oblasti a že toho lze dosáhnout důsledným, dlouhodobým a soustředěným úsilím.

„Snažíme se o dokonalost v každém představení, v každém jeho aspektu,“ říká koncertní mistryně Nika Zhang z Pittsburghu. „To, co nás opravdu motivuje, je to, že chceme, aby se diváci plně ponořili do světa představení, a k tomu je třeba, aby bylo vše dokonalé – a na nejvyšší úrovni.“

„I když diváci pravidelně popisují představení jako dokonalé, překvapilo by vás, že po každém vystoupení máme poradu a vždy najdeme oblasti, které můžeme ještě vylepšit,“ říká.

Ať už jde o harmonickou hru orchestru nebo perfektně synchronizované pohyby tanečníků, vyžaduje to nejen týmovou práci a „chemii“, ale také odložení ega a vzájemnou podporu. Zde je společná víra velkou pomocí, protože účel je větší než jednotlivec.

„Snažím se nesoustředit na sebe, ale na tým, aby se nám všem společně dařilo,“ říká první tanečnice Nara Oose z Japonska. „Když jsem poprvé nastoupila do Shen Yun, zkušení tanečníci mě vzali pod svá křídla a někdy mě doslova drželi za ruku. I když jsme na soutěži, neustále se navzájem povzbuzujeme a dáváme si zpětnou vazbu.“

„Nejde o to vyhrát nebo se umístit na určitém místě, ale o růst a vzájemnou pomoc, aby každý mohl být co nejlepší,“ říká Oose.

Myšlení sportovce

Klasický čínský tanec, s požadavky na flexibilitu, výbušnými salty a akrobatickými technikami, je tak atletický, že jeho fyzické nároky jsou nejvíce srovnatelné se sporty jako gymnastika. Shen Yun a školy Fei Tian, kde umělci absolvují svůj výcvik, jsou jako elitní sportovní programy, které mají k dispozici ta nejmodernější tréninková zařízení, trenéry, video místnosti a lékařskou péči.

    

„Vyrůstal jsem jako basketbalista a velký fanoušek Kobeho Bryanta a snažil jsem se učit z jeho Mamba mentality,“ říká tanečník Huang. „Bryant byl známý tím, že hrál, i když byl zraněný, a mnoho lidí ho za to obdivovalo.“

„Myslím, že jako tanečníci máme možná podobný přístup, že to můžeme vydržet. A pokud je to nutné, hrajeme i s malým zraněním. Ale zjistili jsme, že to není udržitelné u taneční kariéry, kde máte 100 představení ročně a chcete divákům nabídnout to nejlepší,“ říká.

Překonávání zranění

„Před pár lety mě začala bolet Achillova šlacha, ale já jsem chtěl pokračovat,“ říká Huang. „Byla to ale moje manažerka, kdo mi řekl, abych svou kariéru bral jako maraton, ne jako sprint. Donutila mě odpočívat a zotavit se, a já jsem jí za to velmi vděčný.“

Tanečníci jako Sam Pu hovořili o operaci, rehabilitaci a návratu do souboru. Operaci podstoupili také sólisté jako Aaron Huyhn, Chad Chen a Shawn Ren.

„Každý rok vystupují na jevišti stovky a stovky tanečníků,“ říká první sólista Jesse Browde, který vyrostl v New Yorku. „Je to jako profesionální sport. Děláte, co můžete, abyste se vyhnuli zraněním, ale čas od času k nim stejně dojde. Za posledních sedm let jsem utrpěl několik menších zranění, ale zotavil jsem se z nich a pokračoval dál.“

Náročné chvíle mohou přinášet nejen zranění, ale také nemoc z časového posunu, chrápající spolubydlící nebo prostě jen každodenní rutina připomínající film Na Hromnice o den více. K tomuto životnímu stylu je třeba zvláštní typ člověka. Ti, kteří se pro něj rozhodnou, ho milují a navzdory obtížím zůstávají.

Jak žijeme

„Tanečnice vpravo i vlevo jsou pro mě jako sestry, opravdu,“ říká Shindy Cai ze Sacramenta. „Vyrůstala jsem jako jedináček, ale tady jsem našla velkou rodinu.“

„Je to však víc než to. Máme společný cíl oživit tradiční kulturu, takže to není jen něco, co děláme, ale jak žijeme,“ říká Cai.

Když jsou diváci dojatí tím, jak tanečníci ztvárnili hrdiny známé svou loajalitou, odvahou nebo vírou, není to jen kvůli uměleckému výkonu – je to také proto, že umělci si tyto hodnoty osvojili a jsou součástí jejich osobnosti. V jistém smyslu tedy ve skutečnosti nehrají.

„Naše společnost je organizace založená na víře a myslím si, že díky tomu je naše umění lepší,“ říká promítačka Regina Dong, která se narodila v Číně, poté se přestěhovala do Singapuru a nakonec do Spojených států. „Naše duchovnost nás inspiruje, vkládáme ji do svých srdcí a pak se snažíme inspirovat diváky.“

„Ve skutečnosti se nesnažíme nikoho obrátit na naši víru. To, co opravdu chceme, je zastavit pronásledování v Číně, přinést lidem naději a sdílet něco, co je skutečně dobré a povznášející.“