Shen Yun se vrací do Kalifornie
Z chladu mrazivého severu Ameriky, kde soubor vystoupil v Clevelandu a Vancouveru, se Shen Yun Touring Company vrátil do teplé Jižní Kalifornie. Zde ho čekají vystoupení v Costa Mesa, Thousand Oaks a Los Angeles.
Na mnohá představení se vstupenky rychle vyprodaly. V Costa Mesa muselo být týden před vystoupením přidáno další představení, aby se uspokojila poptávka po vstupenkách.
O víkendu (26. a 27. ledna 2013) odehrál soubor poslední čtyři představení, a to v Dorothy Chandler Pavilion v Los Angeles, odkud se umělci vydají na turné po asijsko-pacifické oblasti.
Pro několik umělců je návrat do slunné Kalifornie o to příjemnější, že odtud pocházejí. Našli si chvilku času, aby nám prozradili, co pro ně znamená v rodném městě vystupovat.
Michelle Ren, choreografka a první taneční sólistka
OT: Než jsi přišla k Shen Yun, žila jsi několik let v Los Angeles. Co jsi tehdy dělala?
MR: Učila jsem tanec různé studenty a chodila na univerzitu. Bylo to dávno, ale pořád tady mám pár kamarádů, a když se sem vracím, člověk se cítí jako doma.
OT: Kam se tady chodíš pobavit?
MR: Chodívala jsem hodně do tchajwanských a vietnamských restaurací. A někdy jsme si šli s přáteli trošku zarelaxovat, nejraději mám horké prameny a pláž.
OT: Sezona 2013 jako by teprve začala, a ty už máš za sebou kolem třiceti vystoupení. Když jsi na pódiu, na co myslíš?
MR: Právě teď, na tomto turné, mám role hlavně ve skupinových tancích. Takže to hlavní, na co se soustředím, je, jak s druhými tanečnicemi spolupracovat a koordinovat se s nimi, abychom tvořily jeden celek.
OT: Co lze očekávat od obecenstva v Los Angeles?
MR: Vím, že naše obecenstvo v Los Angeles je vždy velice vřelé. Diváci z Číny a Tchaj-wanu rozumějí kulturnímu významu více systematicky, což je dáno společným kulturním kontextem. Ale stejně tak to může být blízké lidem jiného původu. Často říkají, že cítí naši energii na pódiu.
Myslím, že je to proto, že když přijde na klasický tanec, není to jen o pohybech. Každé gesto, každý pohyb, každý pohled má za sebou určitý význam. Je to velmi bohatá umělecká forma s ohromným kulturním významem. Proto musíte k tanci opravdu používat srdce. A cítím, že lidem se to líbí. Musím říct, že jsem opravdu šťastná, když vidím, jak nás tu lidé podporují, a věřím, že ti, kdo Shen Yun ještě neviděli, se na nás přijdou podívat!
Steven Louie, fagotista
OT: Jaké to je, být zpět v L. A.?
SL: Být zpátky doma je velice nostalgické! Tady v Civic Arts Plaza v Thousand Oaks jsem vlastně vystupoval se symfonickým orchestrem poprvé a také jsem tady párkrát hrál s ostatními uskupeními, takže teď se vracím do prvního divadla, ve kterém jsem kdy hrál. To je úžasné.
OT: Tohle je tvoje první turné se Shen Yun. Co tě do orchestru Shen Yun přitáhlo?
SL: Uviděl jsem letáček na naší škole v Chicagu a stálo tam, že Shen Yun hledá fagotistu. O té společnosti jsem věděl hodně málo, ale když jsem se rozhodl, že do toho půjdu, je to zvláštní, vlastně se z toho vyklubala ta nejlepší práce, jakou jsem si mohl představit.
OT: Jeden z tvých rodičů je čínského původu. Mělo to nějaký vliv na tvé rozhodování, že budeš se Shen Yun hrát?
SL: Ani ne. V něčem jsem vyrůstal v asijských tradicích, ale narodil jsem se tady a vždy jsem se považoval za Američana. Můžu ale říct, že díky Shen Yun se opravdu otevřela část dědictví mých předků, o kterém jsem toho moc nevěděl. Dokonce jsem se začal učit čínsky.
OT: Proč je tedy práce v Shen Yun podle tebe to nejlepší zaměstnání, jaké si můžeš kdy představit?
SL: Je to spíš o tom, čeho jsem chtěl v práci a v životě dosáhnout. Měl jsem hodně věcí, kterých jsem chtěl docílit, ale nevěděl jsem jak. Když jsem byl ještě student, říkal jsem si: „Až budu mít po škole, budu opravdu tvrdě pracovat, abych dostal práci v orchestru.“ To ale neuspokojovalo tu mou část, která chtěla potěšit i jiné lidi. Mou prvotní touhou v životě vlastně bylo dělat lidi šťastnými, a tak jsem si říkal: „Kdy jsem byl naposled šťastný při sledování koncertu vážné hudby?“ A to jsem viděl spoustu skvělých vystoupení předních symfonických orchestrů, hlavně tady v Kalifornii a v Chicagu.
Shen Yun nechce zasáhnout lidi pouze na povrchu, chce zapůsobit i na jejich srdce. Ve chvílích po vystoupení to můžete cítit, když se postavíte a máváte divákům. Vidíte, že se jim představení líbilo a že oslovilo daleko víc než jen jejich povrchové smysly. Když vidím jejich úsměvy, jsem šťastný.
OT: Máš v obecenstvu někoho z rodiny?
SL: Moje rodina tady je, včetně babičky, která přišla z Číny, když jí bylo dvanáct. Od té doby tam nebyla. Ale řekl bych, že ve způsobu jejího vaření bylo hodně z těch tradic. Prarodiče kdysi vlastnili čínskou restauraci, takže jsem na těch jejich čínských jídlech vyrůstal, snědl jsem jich strašnou spoustu! Opravdu moc doufám, protože v Číně už přes šedesát let nebyla, že v jejích očích uvidím štěstí, že konečně uvidí kulturu, kterou tak dlouho neviděla.
.
25. Leden 2013
